Ve znamení rozmarného léta (reportáž ze soustředění)

Každoroční soustředění sboru je nezbytné pro efektivní naučení nových skladeb, vypilování čerstvých a oprášení těch starších písní. A tak se pravidelně na konci srpna uchylujeme od čtvrtečního večera do nedělního odpoledne mimo Prahu a dosah našich rodin a zaměstnavatelů, a žijeme jenom zpěvem, vzájemným poznáváním a upevňováním "party". Letos bylo vyhlášeno téma "rozmarné léto", proto máme všichni připraveno odpovídající oblečení a nezbytné doplňky.

O tělesné potřeby je postaráno pohodlným ubytováním a plnou penzí místní jídelny. Pro zpěv máme velkou zkušebnu a prostor na dělené zkoušky, tlustý šanon s notami a spoustu cucavých pastilek, vincentky a jiných o namáhané hlasivky pečujících přípravků. Zajímá vás, jak to na takovém soustředění chodí? Pojďme si to ukázat.

Čtvrtek: Oficiálně začínáme ubytováním a večeří v 18:30. Dvůr se plní auty přijíždějících, vítáme se. Od 19:30 do 22:00 je první zkouška. Nejsme úplně kompletní, někdo onemocněl, jiní přijedou kvůli zaměstnání až později. Přece jen nejsme profesionálové a všichni musíme ještě pracovat. Jsme natěšení, sbormistryně plná elánu, a tak to rychle uteče. Zpíváme z plna hrdla a moc rádi se vidíme po prázdninových dovolených. Po zkoušce se většina přesouvá do společenské místnosti, kde se oddáváme potřebnému doplnění energie dovezenými dobrotami ve formě jídla a pití. Zpěv milujeme, a tak se zase zpívá a tančí skoro do pozdních nočních (u některých brzkých ranních) hodin.

Pátek: Všichni uvítáme připravenou snídani a jde se zase zkoušet. V 9h je krátká, ale intenzivní společná rozcvička (fakt cvičíme, protahujeme tělo, aby lépe zpívalo) zakončená krátkým tanečkem, pro začátek jednoduchou mazurkou (synchronizovaný ladný pohyb je nedílnou součástí našich vystoupení a je třeba ho pěstovat). Díky, Simčo! Pak už se ujímá vedení Lucie, rozezpíváváme se a jde se na to. Tři hodiny pěvecké práce. Pak oběd, polední klid (někdo spí, někdo klábosí s kamarády, jiní jdou na procházku po okolí) a od tří do šesti zase zpíváme a cvičíme choreografie. Když na nás padá únava, probudí nás šéfová nějakou pohybovou hrátkou. A po pauze na večeři a na krátký odpočinek, od 20 do 21:30 hurá zpátky do zkušebny. Máme mezi sebou nějaké narozeninové oslavence a to je po zkoušce důvod ke gratulacím a zábavě. Projevuje se nutnost začít šetřit hlasivky, takže se víc bavíme, ale nakonec se přece jen zase zpívá. Bohužel není společenská místnost dost daleko od všech pokojů, takže občas hluk zábavy proniká i do spánku těch, kdo ho potřebují více. Nakonec ale usínají všichni alespoň na pár potřebných hodin.

Sobota: Dopolední program je stejný jako včera, jen na závěr rozcvičky je zařazen "ptačí tanec" (je to dost sranda). Při odpolední zkoušce se dočkáváme "rozmarného léta". Všichni přicházíme v odpovídajících modelech, nápadité a originální oblečky, plavky a doplňky předvádí odvážlivci na pomyslném přehlídkovém mole (byla by škoda to nezachytit, a tak pořizujeme foto).

Bavili a smáli bychom se dlouho, ale je třeba přece jen taky pracovat. U některých už se projevuje hlasová únava, pánové v basu začínají zpívat hloubky, o jakých se jim nesnilo, zato ale začínají trochu pokulhávat výšky. Ale nakonec to zvládneme, dokonce po večeři i další kratší zkoušku. Lucie upozorňuje, že zkoušet se musí i zítra, takže je třeba to brát v úvahu při večerní zábavě. (Jako by ale hrách na stěnu házela... pozn. autora). Tentokrát nás čekal "týmbildingový" kvíz, který si připravila Majda (jedna z nejmladších členek sboru). Otázky a úkoly byly různé, např. poznat hudební ukázku a jejího interpreta, podle fotky pojmenovat světová města, doplnit hlášky z filmů aj. Ani jsme se nepohádali, byla to docela legrace.

Po vyhlášení a odměnění tří nejlepších týmů pokračovala zábava. Taky jsme museli sníst a vypít všechno to, co jsme s sebou přivezli. A zase vytrvalci zpívali (mnozí ovšem už s podporou mikrofonu) a tančili téměř až do rána.

Neděle: Máme posunutou snídani a začátek zkoušky až v půl desáté. Rozcvičení jde ztuha, zakončuje ho makarena, která nás opět dostává do tempa. Rozezpívávání je o něco delší, přece jen se u mnohých už výrazně projevuje hlasová únava (není taky divu, že?). Přesto zvládneme tři hodiny zpěvu a opakování choreografií. Než se rozejdeme na oběd a vyklizení pokojů, dostává se nám pochvaly od sbormistryně za kus dobře odvedené práce.

Naučili jsme se krásné nové skladby a zdokonalili už pozapomenuté. Vypadá to, že jsme dobře nastartovali novou sezónu a připravili se na koncerty, které nás čekají. Hned v září jsou to tři, další následují v říjnu... Vlastně každý měsíc do konce tohoto roku nás mohou naši příznivci někde vidět a slyšet. Věříme, že zase budeme mít početné obecenstvo, které potěšíme tím, na co jsou u nás zvyklí. Skvělým výběrem repertoáru, kvalitním zpěvem a hlavně radostí a energií, s níž zpíváme. Nás to totiž moc baví a ta "dřina" na soustředění a při následujících zkouškách za to stojí. A přejeme si, aby to s námi prožívali i návštěvníci našich koncertů.

Tak přijďte, těšíme se na vás!

Stanka Marešová
3. 9. 2020